Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jaspis

Jaspis je neprůhledná odrůda chalcedonu vyskytující se v několika barevných variantách (červená, zelená, žlutá, hnědá…). Hlavní složkou je oxid křemičitý s častými přimíšeninami křemene a opálu, zabarvení pak určují uzavřeniny chloritu, příměsi železa, manganu a jiných prvků. Již od starověku ceněný kámen. Kromě šperkařství má význam také v esoterice.

Obsah

 [skrýt

Vznik

Jaspis se tvoří v dutinách hornin různého druhu v důsledku ochlazování horkých roztoků, plynů a par unikajících z chladnoucího magmatu (vyplňuje dutiny čedičových a metaforových mandlovců), kde vzniká za nízkých teplot jako sraženina silikátových roztoků. Dále může vzniknout kontaktní metamorfózou hornin vhodného složení.

Morfologie

Tvoří mandle, geody, hnízda, kůry v dutinách hornin. Hmota se zdá být celistvá, ve skutečnosti kryptokrystalický (velice malé krystaly).

Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6–7, hustota 2,6 g/cm³. Není štěpný. Lom: nerovný, tříštivý, lasturnatý. Bod tání cca 1700 °C.
  • Optické vlastnosti: Barva: červená, zelená, žlutá, hnědá. Vryp: bílý s nepatrným odstínem podle barvy. Průhlednost: většinou neprůhledný, zřídka prosvítá. Lesk: skelný, matný, mastný i hedvábný
  • Chemické vlastnosti: Čistý oxid křemičitý, příměsi železa a dalších prvků způsobují zabarvení.

Využití

Intaglie

Řekové, Římané i Egypťané si ho cenili jako drahokamu. Do jaspisu se vyřezávaly reliéfy a intaglie. Velká kolekce vyřezávaných jaspisů, převážně vytěžených na Uralu, se nalézá v petrohradské Ermitáži. Římský císař, král český a uherský Rudolf II. měl stůl vykládaný jaspisy mnoha barev. Tento stůl byl jedním ze sedmi divů renesance. Léčitelé mu připisují schopnosti chránit před těžkými sny, snižovat horečky, zastavovat krvácení, pomáhat při léčbě "ženských nemocí", dále příznivý vliv při léčbě rakoviny, nemoci krve a krku.[zdroj?]

Naleziště

V České republice:

Svět:

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář